Zápisky z putování po Číně

Ceny vstupů

Ceny vstupů do jednotlivých památek a areálů, které jsme, během našich cest, navšívili.

Číst dál: Ceny vstupů

Vyhlídka na Shanghai

ShanghaiJe tomu 15 minut, co jsme se odlepili od shanghaiskeho letiště. Startovali jsme ve 20:50.
Dnes byl dlouhý den. Ráno jsme šli na procházku mezi mrakodrapy, zjistili jsme ceny vstupu do nejvyšších z nich (Jinmao 120 RMB, Perla orientu 220 RMB a nejvyšší z nich - Shanghai world financial center 150 RMB). Rozhodnutí bylo jasné, SWFC má nejvýše položenou vyhlídku na světě (474 m), tak jsme šli sem. V mrakodrapu je rychlovýtah, 94 pater projedete za pár sekund, 4 patra prostojíte na jezdících schodech a zbylá 2 patra jedete klasickým (pomalým) výtahem. Výhled je tu nádherný a celou Shanghai máte jako na dlaní. Je odsud vidět i zakřivení Země.


Mapa zázorňuje významná místa, která jsme navštívili a o kterých se zmiňujeme na tomto webu.
Číslo značí den pobytu, kdy jsme zde byli. Po rozkliknutí čísla se můžete prokliknout přímo do článku, kde se o něm hovoří.


Cestou od Jinmaa jsme narazili na druhý Shanghaisky Apple store. Nemohl jsem jej minout bez povšimnutí a prošel jej :).

Turistický průvodce Shanghai nadšeně píše o zážitkové jízdě tunelem pod řekou. Za cenu 50 RMB jsme si koupili nejlevnější trasu a byli jsme rádi, že jsme do této extra atrakce neinvestovali víc. Jeli jsme pomalu ve vagónku temným tunelem, kde po stěnách blikala barevná světla, psychadelická jízda byla doprovázena zvukovou kulisou a mluveným slovem k jednotlivým úsekům trasy. Celé to trvalo 3 minuty a ani na konci jsme nechápali smysl atrakce.



Tunel nás vyvezl u Bundu, poseděli jsme tu s čínskou točenou zmrzlinou v ruce a pozorovali nákladní lodě plující po bahnité řece, za kterou se tyčily mrakodrapy.

V Shanghaii určitě stojí za návštěvu People's park a přilehlé People's squere. People's park byl zbudován v roce 1952 a je to opravdová oáza klidu uprostřed rušného města. Je zde velké množství klidných zákoutí, jezírek, okrasných stromů, keřů, palem, jsou zde skalky a malé vodopády. Lídě zde společně tráví čas a hrají hry s hracími kameny.

Z parku jsme odchodem přešli na náměstí, uprostřed kterého najdete fontánu a městské muzeum. Kolem nich je park, kterému vévodí čínská vlajka vysazena z rudých květin. Z parku byl výhled na obrovský Shanghaiský městský úřad. Před ním vlaje na stožáru vlajka, kterou přišli v 17,30 stáhnout tři vojáci. Městský úřad působí dojmem vojenské základny, stráží jej armáda a ze zadní strany budovy (která přiléhá k parku) jsme viděli výcvik nejméně 30ti vojáků.

Poté jsme se přesunuli opravdu přeplněným metrem na letiště a za 2 hodiny vystoupili v Pekingu.

Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...
Shanghai - den ...

Shanhgai

ShanghaiV 7,30 jsme měli odlétat z Pekingu do Shanghaie, ale letadlo mělo zpoždění a vznesli jsme se až v 8,15.

První dojmy že Shanghaie byly deštivé, 24 hodin před příletem zde byla bouře a tak jsme s taxíkem projížděli lagunami vody, občas nám zateklo i do auta.
Lidé chodí v žabkách, nebo nosí na nohách igelitové pytlíky (Číňané jsou nesmírně vynalézaví). Policisté řídí dopravu po kolena ve vodě.

Ubytovali jsme se v hotelu Marriott, nejhezčím hotelu z celého našeho putování.

Číst dál: Shanhgai

Cesta do Tianjinu

RychlovlakPekingu jsme si užili už dost a tak dnes vyrážíme do Tianjinu podívat se do přístavu.
Jedeme rychlovlakem z pekingského jižního nádraží. Při nákupu jízdenek jsme museli předložit pasy, běžní Číňané dávají id karty. Potom nás čekala bezpečnostní kontrola (rentgen zavazadel a detektory kovů na nás), poté jsme našli gate - nástupiště pro náš vlak (bylo jich 24). Bylo ještě zavřené a tak jsme museli chvilku stát, než nás pustili na peron. Při průchodu gatem jsme znovu předkládali pasy a jízdenky. Celý proces je praktický stejný jako na letišti.

Číst dál: Cesta do Tianjinu

Velká čínská zeď

Velká čínská zeďKonečně jsme se dočkali a můžeme pokořit další čínskou metu. Ráno vyjíždíme na Velkou čínskou zeď, konkrétně na průsmyk Juyongguan, který je asi 60 km severozápadně od Pekingu.

Převýšení při přechodu zdi je 400 m, většina úseku je velmi prudké stoupání a klesání po kamenných schodech (jeden schod je 20-40 cm vysoký).
Výstup je fyzicky velice náročný, okruh je dlouhý 4 142 m a ušli jsme jej za 3,5 hodiny.

Číst dál: Velká čínská zeď

Wutai Shan a cesta zpět do Pekingu

Wutai Shan - lanovkaDruhý den pobytu ve Wutai Shanu jsme zahájili tradiční čínskou hotelovou snídani. Podávala se formou švédského stolu, na výběr bylo všechno možné, ale pro nás to bylo spíš nemožné. Několik druhu kyselých zeleninových salátu, kyselé nudle, horká vařená řepa, sladké knedlíky plněné fazolovou pastou, dva druhý kyselých polévek, podlouhlý 'langoš', horké mléko atd. Čaj ani nic k pití se nepodávalo. Stejně tak zde nebylo žádné pečivo, džem, máslo..

Číst dál: Wutai Shan a cesta zpět do Pekingu

Dlouhá cesta do Wutai Shanu

Wutai ShanV 7,00 jsme naskládali všechny věci zpět do auta a vyjeli z Pingaya do 340 km vzdáleného Wutai Shanu. Jedna se o uskupení chrámu složené z více než 20 chrámových komplexu v okolí městečka Taihuai. Celý areál je zapsán na Seznam světového dedictví UNESCO. Je obklopen pěti horami vysokých více než 3000 metrů (vyjeli jsme na východní horu vysokou 2750 m). Wutai je označováno za první ze čtyř velkých posvátných čínských hor.

Číst dál: Dlouhá cesta do Wutai Shanu

Podzemní hrad a další část objevování Pingaya

ZhangbiPo budíčku v 7,00 jsme šli na hotelovou snídani v 'západním' stylu z čínských surovin. To znamená sladký salám, sladké tousty, neosolené omelety a výborná jablečná palačinka. Najedli jsme se ale vcelku dobře.

Poté jsme vyrazili do 80 km vzdáleného podzemního hradu v horském městečku Zhangbi. Pod starobylým městem z 12. století jsou 2 km podzemních chodeb ve třech úrovních v hloubce až 30 m, které sloužily jako úkryt vojáků při Mongolských nájezdech. Abychom v chodbách nezabloudili, zaplatili jsme si anglicky hovořícího průvodce, který nás provedl nadzemní i podzemní části. V nadzemní části jsou mimo jiné nezbytné chrámy.

Číst dál: Podzemní hrad a další část objevování Pingaya

Cesta do dalekeho Pingyao

HangingÚterý 1. října 2013. Dopoledne bylo deštivo a pod mrakem. Odpoledne slunečno 24'C.

Dnes je velký čínský svátek - národní den . V Číně mají celý týden dovolenou a proto jsme z Datongu vyrazili v 7,00. Nejdříve jsme jeli do vysutého paláce Hanging. Je to horský klášter 65 km vzdálený od města Datong, zbudovány na skále ve výšce 75 metrů, po jehož levé straně je horská přehradní nádrž. Klášter je celý že dřeva, vč podpůrných kůlu, a jeho stabilitě věří člověk pouze díky tisícům Čiňanů proudících na toto místo každý den. Klášter je více než 1500 let starý a z duchovního hlediska je pozoruhodný tím, že se v něm protíná buddhismus , taoismus a konfucianismus.

Číst dál: Cesta do dalekeho Pingyao

Ponděli v Yungangu a Datongu

YuangangV pondělí ráno jsme sedli do auta a po 347 km jsme byli v Yungang Grottoes, 16 km vedle města Datong, ve kterém jsme se pak ubytovali v hotelu Jinhekailong Grand Hotel.

Yungang Grottoes je jeskyní komplex a budhisticky klášter z 5 století vytesány do pískovcových skal. Je tu 45 jeskyní ve kterých jsou sochy a malby s budhistickou tématikou, od miniaturních reliéfů až po 17 metrů vysokokou pozlacenou sedící sochu budhy.

Celý areál byl roku 2001 přidán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Číst dál: Ponděli v Yungangu a Datongu

Nedělní mše svatá, cestování autem a obchoďák

Kostel PekingV 9,45 jsme vyrazili na mši svatou do Pekingské Jižní katedrály. Jeli jsme autem a zácpy byly jenom minimální, podle Kamila. Přesto jsme jeli 25 km 50 minut.
Ovzduší tu je už 3 dny na velmi nezdravých hodnotách. Vše je v šeru a když se podíváte přímo do Slunce, nečiní vám to žádné potíže. Je to jako pohled na Měsíc.

Číst dál: Nedělní mše svatá, cestování autem a obchoďák

Letní palác a jak to chodí v metru

Summer templeDnes jsme vyrazili na celodenní výlet do Letního paláce.

Nejprve pár slov o našem cestování: na všech našich cestách jezdíme metrem. Je to asi nejrychlejší a pro cizince nejsnadnější způsob. Autobus jsme zavrhli, jízdní řád je pouze v Čínštině a tak z něj jenom vyčteme cílovou stanici, cestu však ne a navíc v zacpaných pekingských ulicích bychom asi moc daleko nedojeli.
Každá naše cesta se skládá z 2-3 přestupů - jezdíme z okraje do středu města.
Přestup z jedné linky metra na druhou zabere rychlou chůzí s nutným stálým kličkováním mezi stádně jdoucími Číňany cca 10-15 minut. Celkovým přesunem na místo zabereme vždy nejméně 1,5 hodiny.

Číst dál: Letní palác a jak to chodí v metru

Procházka hutongy

HutongTeplota byla 25°C, ovzduší silně znečištěné, vzduch byl doslova cítit a bylo šero.

Dnešní den jsme věnovali úzkým uličkám a smlouvání o ceny. Vyrazili jsme totiž načerpat atmosféru hutongu, konkrétně Yong Heng Hu Tong - starých uliček, kde žijí obyčejní lidé.
Pro nás to jsou nepředstavitelné podmínky. Všude je spoustu špíny, na ulici v prachu se vaří jídlo k prodeji, mezi tím se proplétají lidé, auta a motocykly, všichni na sebe pokřikují a troubí.

Navzdory tomu je ale hezké zažít tu atmosféru. Je to Čína lidí, ne palácová Čína.

Číst dál: Procházka hutongy

Zakázané město a Bílá pagoda

Zakázané městoČtvrtek, 26.9.2013, teplota 30°C, místy i víc :).

Dnes jsme se vypravili do Zakázaného města. Jedná se o sídlo čínských císařů a je to takové malé město ve městě. Jeden chrám navazuje na další, všude jsou obrovské dlážděné plochy, velkmé množství doprovodných staveb pro služebnictvo atd. Úvodní vstup stráží velký Mao Tse-tung z ještě větší fotografie. Než dojdete do vstupu musíte projít namátkovou kontrolou zavazadel a důmyslnou spletí davových retardérů (bludišť). Poté se dostanete na první z mnoha náměstí. Výhodou čínské architektury je symetričnost, stačí vám projít pouze jednu stranu a víte, co je na straně druhé :). Středem zde opět vede nebeský chodník. Asi nemá smysl popisovat, co vše je zde k vidění, to si případní zájemci vygooglí sami, zdrojů informací je dost. Pro ostatní přikládáme fotogalerii.


Mapa zázorňuje významná místa, která jsme navštívili a o kterých se zmiňujeme na tomto webu.
Číslo značí den pobytu, kdy jsme zde byli. Po rozkliknutí čísla se můžete prokliknout přímo do článku, kde se o něm hovoří.


Za zmínku ale stojí naše setkání s mladou činskou malířkou Han Sui Thai která měla v jedné z postraních budov výstavů tradičních akvarel. Její výstava nás zaujala na tolik, že jsme od ní koupili jeden originál, stál pouze 100 RMB - to je cca 320 Kč. Obraz je lemován pravým hedvábím a je opravdu nádherný. Fotografii přidáme po návratu do ČR.

Jakožto nepopiratelní cizinci jsme uvržení do obležení všudypřítomných šmelinářů s nejrůznějšími nabídkami služeb (rykši, taxi, samozvaní náhodní průvodci, prodej pohledů, map a průvodců atd.). Postupně si na to ovšem zvykáme a odbýváme je slovy "No, no".

Ze Zakázaného města jsme přešli vodní příkop obepínající město, dále podchodem pod frekventovanou silnicí do parku Jingshan, kde jsme vystoupali ke chrámu odkud byl nádherný výhled na Zakázané město.
Odtud máme veselou příhodu, nechali jsme se vyfotografovat od jedné mladé Číňanky, chtěli jsme mít za zády zakázané město, ona to však asi nepochopila a na fotce je pouze město :).

Parkem jsme došli do spojovací ulice (všechny tyto ulice působí stísněným dojmem a občas máte existenční obavy), kde jsme nakoupili - čaj, sušenky a pepř (velmi silně aromatický). Z uličky jsme vystoupali po schodech k Bílé pagodě - Baita. Dřívé to bylo místo dobrých skutků, poté šamanské sanatorium a dnes je interiér stavby uzavřený.

Z bílé pagody jsme sešli kopec lemovaný kapličkami a malými chrámy až do údolí k řece, odkud jsme se vydali podél silnice k metru a tím dnešní den zakončili. 

img_2015
img_2025
img_2045
img_2048
img_2050
img_2053
img_2059
img_2065
img_2075
img_2095
img_2117
img_2125
img_2134
img_2137
img_2142
img_2148
img_2159
img_2163
img_2164
img_2165




 

První výpravný den + Chrám nebes

phoca thumb l img 1777Středa, 25.9.2013, jasno, sucho a prašno, denní teplota 23'C.

Objevné výpravy čínské jsme zahájili návštěvou obchodního domu Auchan. Je neuvěřitelně, co všechno se dá v 'potravinách' koupit.
Naleznete tu exotické ovoce, napr durjan, dále pak všemožně druhý hub, zpracování tofu, grilované kuřecí krky, živé i neživé želvy, kraby, mušle, krevety atp.

Číst dál: První výpravný den + Chrám nebes

Odlety, přílety a dojmy z toho

avro

Je 15,10 a právě prolétáme nad Warszavou. Od příletu do Pekingu nás dělí ještě cca 8 hodin letu.Máme už za sebou odbavení v Praze a 1,5 hodiny dlouhý let ve stroji Avro RJ100 (fotografie v levo) z Prahy do Zurichu. Nutno podotknout, že celou cestu absolvujeme se Swiss Air.

K jídlu jsme dostali syrový croasant. Po příletu do Zurichu jsme se autobusem dostali do letištní budovy, odkud jsme dál pokračovali vláčkem do odletové haly 'E'. Nás gate byl přeplněný Číňany, kteří se po ohlášení startu odbavení všichni naráz zvedli, a přesunuli do fronty. Chvilku jsme vyčkali a pak se zařadili také.

airbus Ve 13,20 jsme se vznesli podruhé, tentokrát s větší parádou, Airbusem 330, a s letadlem plným Číňanů. Čas v letadle nám mělo krátit multimediální centrum (obrazovka s ovladačem) zabudována ve křesle. Nicméně kvalita zvukového i obrazového výstupu byla tak nízká, že jsem to dlouho nezkoušel a zapnul iphone, ještě že ho mám a že jsem ho doma nakrmil hudbou ;).

Těšil jsem se, že budeme moci sledovat záběry z kamery v kokpitu letadla, ale nejde to. Místo toho můžeme sledovat alespoň dráhu letu.


oběd Ted už jsme po obědě, podával se zeleninový salát, jako předkrm, kuřecí maso s omáčkou a ryzí nebo pěnne s houbovou omáčkou. Dezertem nám byl švestkový koláč.

K mé radosti se v letadle podává pivo, hojně toho využívám :), manželka 'jede' ve vině :).


slunce V 17,00 jsme za Nižným Novgorodem protnuli osu slunečního svitu a během 15ti minut se venku setmělo.

Rozdíl mezi Airbusem a Avrem je v tom, že v Avru bylo výrazně více místa pro nohy, nicméně léta v menší výšce a tak to s námi často houpalo. Airbus je takový klidnější, ale teď, po setmění jsou jeho sedačky ještě těsnější - chlapík sedící přede mnou si sklopil sedadlo chystajíc se k spánku.

Ve 21,00 českého času nám stevardka přinesla nahřaté ručničky k procesu odpatlání se. Poté se začala podávat snídaně ;).

Do Pekingu jsme přiletěli v 5,15 místního času (23,15 českéhó času). Museli jsme odevzdat Departure cart, kterou nám rozdala letuška v letadle, přemístit se dvě zastávky vláčkem na výdejnu zavazadel a opustit letiště. Tím ale náš den vlastně začíná, je tu 6,00 ráno a my odjíždíme s našim hostitelem do Baijing Riviera - rezervace pro Evropany :).

Nový web

Pouhé dva dny nás (mě a mou ženu) dělí od naší nejvzdálenější cesty z rodné vlasti. V pondělí ráno odlétáme směr Čína, kde se budeme pohybovat 3 týdny.
Během našich cest Vás chceme průběžně informovat o zajímavostech, o které jistě nebude nouze. Pokud máte zájem, můžete nás sledovat na tomto webu, který jsem pro tuto příležitost právě dokončil.
Tiananmen
Chrám nebes v Pekingu
Jungang
Pingyao
Hanging
Pingyao